Hle, moje rodinka. Vidíte mou pratetičku z Pardubic,
moji mamku, mně a mou babičku.
Po smrti svého táty jsem vyrůstal uprostřed samých ženských.
Moje maminka je hrozně fajn máma a já jsem na ni hrdý.
Můžu to klidně napsat, protože to mamka jistě nebude číst.
Dělá na univerzitě v Liberci. Študáci jí říkají paní inženýrko, 
já jí říkám mami, babička zase Hildo a táta jí asi říkal miláčku.
Babička, ta je plná života. Bydlí v našem domě, tak jsme spolu často
(ne že by mi to vždy dělalo radost).

Á tady se na vás směju se svou ségrou Janou a bývalým švagrem Kamilem. 
Bylo to foceno v květnu 97 na jejich svatbě. Ségra prodává mobilní telefony
u Oskara a Kamil podniká se strouhankou.

Můj pastýř: správce a kazatel libereckého sboru Jednoty Bratrské:
Petr Krásný. 
Je to upřímný člověk. 
Má skvělou ženu a dvě milé a poslušné holky.