FRANCOUZŠTINA

aneb

čím se to vlastně živím




OBSAH:

Jak jsem se naučil francouzsky
Jak začít s překládáním
Kolik si za překlad říct




Jak se naučit jazyk

Když jsem byl ještě malý kluk, můj táta (který toužil objet celý svět, ale nemohl, protože byla jiná doba a on neměl ani červenou legitimaci s hvězdou) si našel práci v Tunisku. V rámci pomoci socialistických zemí rozvojovým zemím přijal místo učitele na vysoké škole v Monastiru (Tunisko). Strávili jsme tam několik skvělých let. No a já jsem se tam naučil francouzsky. Zde vidíte fotku z té doby (já jsem ten ušatý běloch, malý pán za mnou je ředitel základní arabské školy a za katedrou, se svou tradiční cigaretou, zapisuje do třídní knihy náš francouzštinář Ben Ali) Monastir 1987.

Francouzština a arabština, to jsou dvě řeči, kterými se v Tunisku můžete domluvit. Naši se rozhodli, že mě dají na francouzštinu. Mimoto, že jsem chodil do školy, jsem četl knížky (typu Astérix), časopisy (typu Mickey Mouse) a koukal na televizi (seriály typu McGyver). S děckama z baráku jsem se také mohl dohodnout jen arabsky či francouzsky. Arabsky jsem se naučil jen nadávky.

Tato zkušenost mi dala tolik, že jsem za to rodičům dodnes vděčný. Mám výslovnost, kterou mi závisí leckterý český učitel francouzštiny a mé znalosti gramatiky, byť poměrně chabé, mi dovolují opravovat i rodilé francouze. To neříkám proto, že bych se tím chtěl nějak chlubit, to ne. To je prostě fakt.

Již během studií na průmyslovce za mnou začali lidi chodit s žádostí o překlady. V roce 1992 (bylo mi 16 let) jsem jel jako tlumočník expedice Maroko 92 do pohoří Atlas. O rok později jsem doprovázel do Rabatu a Casablanky výpravu libereckých podnikatelů. Zde přiložený obrázek pochází z této cesty. Stojím před zbytky rabatské mešity, v pozadí stojí tradiční stráž v kroji.

Po maturitě jsem si udělal všeobecnou státnici z francouzštiny a dodnes se divím, že ji nikdy nikdo nechtěl vidět. Následovaly moc pěkné překladatelské zkušenosti ze Savojska (Francie), kde se koná každoročně ekumenické setkání mládeže na opatstvi Hautecombe. Překládal jsem pro autobus plný Čechů. Měli na uších sluchátka, ve kterých slyšeli mně. Já seděl v kabince, před sebou mikrofon a pokoušel jsem se o simultánní překlad. Byla to síla, už třetí den jsem ztratil hlas...

Během nemoci roku 1997 mě kontaktovala liberecká překladatelská agentura, že pro mne mají nějaké překlady. Já jsem si moc nevěřil a nechápal, kde berou tu důvěru v mé schopnosti. Ale zkusil jsem to a bylo to. Překládání se mi zalíbilo, udělal jsem si živnosťák a už to jelo. K mým úspěchům patří zejména překlady pro TOS Varnsdorf, liberecký městský úřad, firmu Renault, horský hotel Ještěd, Autobrzdy Jablonec n.N, Lustry Preciosa a další.

 

Jak začít s překládáním

Překladatelství se v poslední době dosti vyvinulo. Kdo chcete překládat, nestačí vám jen znalost jazyka, jak jsem si původně myslel. Je třeba mít živnostenský list na činnost Překládání a tlumočení. Dále pak počítač a to nejméně PC 486 s operačním sytémem Windows a textovým editorem Microsoft Word. Dále se neobejdete bez tiskárny a to, kvůli prezentaci, nejméně inkoustové. Je těžké nemít fax, nebo alespoň faxmodemovou kartu. Většina rychlých zakázek totiž přichází právě faxem. A jak spěšnou zakázku, již zpracovanou, rychle odevzdat? Nejlevnější a nejrychlejší je internet. Máte-li již v počítači modemovou kartu, není to velká investice navíc. Musíte si též najít rodilého mluvčího, který si po vás bude číst překlady do cizího jazyka. Doporučuji též navázat vztahy s dalšími překladateli.

Mé tarify (orientační)

  Kč / normostránka
překlad z jazyka 200,-
překlad do jazyka 300,-
překlad spěšný 500,-

Zpět na mou domovskou stránku


Neručíme za obsah reklamních proužků společnosti Mr.Linx