|
I stalo se,
že jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří
přišli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. A byla tam
Pánova moc, aby je uzdravoval. A hle, muži nesli na lůžku člověka, který
byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj. A když
kvůli zástupu nenalezli způsob, jak by ho vnesli, vystoupili na střechu a
spustili ho s nosítky skrze hliněné tašky doprostřed před Ježíše. Když
uviděl jejich víru, řekl: "Člověče, jsou ti odpuštěny tvé hříchy."
Učitelé Písma a farizeové o tom začali rozvažovat: "Kdo je tento
člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy, než sám Bůh?"
Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: "Co rozvažujete ve
svých srdcích? Je snadnější říci: `Jsou ti odpuštěny tvé hříchy´, nebo
říci: `Vstaň a choď´? Abyste však věděli, že Syn člověka má pravomoc na
zemi odpouštět hříchy`" řekl ochrnutému: "Tobě pravím, vstaň, vezmi svá
nosítka a jdi do svého domu." A ten hned před nimi vstal, vzal to, na čem
ležel, a oslavuje Boha odešel do svého domu. (Evangelium Lukášovo) |
Ježíš se ptal:
Co rozvažujete ve svých srdcích? Je snadnější říci: `Jsou ti odpuštěny tvé hříchy´, nebo říci: `Vstaň a choď´?
Zajímavá otázka. Je snazší uzdravit, nebo odpustit hříchy?
Vždy mi připadalo, že odpuštění je lehčí (asi proto, že běžně lidi neuzdravuji, zatímco odpouštět je třeba neustále). Podle Wycliffe Commentary na tuto otázku odpověď neexistuje:
"Pronést tyto výroky je stejně snadné, ale pronést je a doprovodit je přitom skutkem - to vyžaduje božskou sílu. Podvodník, který by se chtěl vyhnout odhalení by jistě volil první alternativu jako snazší."
Pokud je nemoc způsobená osobním hříchem, (Kamarád měl v močové rouře parazita - Bičovku poševní. Je zbytečné se zmiňovat o tom, jak to svědí. Důvod jeho problému? Promiskuita - střídání partnerek.) tedy stojí-li hřích jako příčina problému, dotýká se Bůh logicky této příčiny (hříchu), aby odstranil i následek (nemoc).
To, co farizeje vytočilo, bylo právě odpouštění hříchů. Měl k tomu Ježíš pravomoc ? Josh McDowell o tom ve své knize Více než tesař (More Than A Carpenter) píše:
"Odpouštění mi dlouho vrtalo hlavou, protože jsem mu nerozuměl . . . došlo mi najednou, proč byli náboženští vůdcové vůči Kristu tak nepřátelští. Ano, člověk může říct: "Já ti odpouštím", ale to můžeme říci jenom osobě, která se vůči nám provinila. Jinými slovy, pokud vůči mně zhřešíš , mohu ti říci:"Odpouštím ti". Ale v případě Krista tomu bylo jinak. Ochrnutý zhřešil vůči Bohu Otci, ale Pán Ježíš potom ze své vlastní autority řekl: "Tvé hříchy jsou ti odpuštěny". Můžeme odpustit lidem, kteří se provinili vůči nám, ale v žádném případě nemůže nikdo odpouštět hříchy spáchané proti Bohu - to může jedině On sám. A právě to udělal Pán Ježíš."
Modlitba víry zachrání nemocného a Pán ho pozdvihne; a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.
(Jakubův list 5:)