Řekl jim
Ježíš: "A přijmete moc Ducha Svatého, který na vás přijde, a budete mi
svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až po nejzazší konec
země." Když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim
ho vzal z očí. A když se upřeně dívali do nebe, jak odchází,
hle, stáli vedle nich dva muži v bílých šatech a řekli: "Muži
galilejští, co tu stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás
vzat vzhůru do nebe, přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet do
nebe."
(Skutky apoštolů)
Potom
je vyvedl až k Betanii, zvedl své ruce a požehnal jim. A stalo
se, když jim žehnal, že se od nich vzdálil a byl nesen vzhůru do nebe.
(Evangelium Lukášovo)
Ježíš vystoupil zpět k Bohu, od něhož k nám přišel. V principu je
to pro mne přijatelné z následujících důvodů:
Bylo to předpověděno Ježíšem samotným i Starým
Zákonem.
Jeho úkol byl ukončen, proto uprázdnil na zemi
prostor poslednímu z Boží Trojice, svatému Duchu.
Měl již vycvičené následovníky, protože je po
tři roky postupně zasvěcoval do svého způsobu života a služby. Počítal s tím,
že jeho církev bude navazovat, pokračovat v jeho práci. Plní-li křesťané,
které znáš, tento úkol, posuď sám.
Má nyní svůj úkol v nebi. Funguje zde princip
hrdinství a trestu. Víme že ve svobodných zemích, na západ od nás, je
hrdinství vojáků odměněno vyznamenáním a povýšením. Ježíš splnil na výbornou
svou misi na Zemi a byl převelen zpět do vrchního štábu. Tam je pro věřící
křesťany důležitější - zná dobře naše prostředí, naše podmínky, strategii
nepřítele. Sám si to prožil a proto nám může efektivně pomáhat v našich
bojích.
Než se dostanu k otázce nebe a stoupání do oblak, rád bych
ocitoval ještě J.S. Wrighta, rektora Tyndale Hall v Bristolu:
V Novém zákoně neexistuje žádná jiná alternativa zakončení série
zjevování Vzkříšeného. Časté poukazy na Krista sedícího po pravici Boží
a na jeho návrat z nebe rovněž předpokládají, že k nanebevzetí došlo.
Jistě by bylo nerozumné předpokládat, že se Lukáš v takto důležité věci
zásadně mýlil nebo že si vymýšlel, protože v době sepsání Skutků žili
ještě někteří z apoštolů a mohli jeho výroky
posoudit.
Další poznámky zamyšlení se týká už jen způsobu nanebevstoupení.
Lidé, kteří u toho byli to vnímali tak, že "byl nesen vzhůru do nebe a oblak jim
ho zakryl". P.Gerhard Kroll z Katolische Diasporamission v Lipsku říká:
Nanebevstoupení se dalo vnímat smysly jen na svém počátku; jeho cíl
náležel už jinému světu. Proto se Lukáš vůbec nepokouší toto tajemství nějak
objasnit... Nanebevstoupení je událostí, jejíž význam přesahuje tento
svět.
Nejvíce kritiků se nanebevstoupení pozastavalo nad oním odchodem
do nebe - odsuzovali to jako pověru z dob, kdy lidé nelétali na
Měsíc a mysleli si, že nad obláčky si hrajou andělíčci a sedí Pán Bůh. Je
zajímavé, že chápání nebe jako Boží adresy (co třeba http://nebe.org/BoziTrun) bylo pro tehdejší lidi přirozené.
Při modlitbě zvedali oči k nebi. Ježíš je učil modlitbu začínající slovy:"Otče
náš nebeský...", a dál "Staň se vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi".
Znovu a znovu zůstávám v úžasu, že Bůh s lidmi jedná na jejich
úrovni, jejich jazykem. Využívá i lidem přístupné prostředky k vyjádření
neviditelných pravd. Sám Ježíš byl mistrem na přirovnání a podobenství. Mluví -
li se o nebi, uvědomme si, že to má svůj význam. Je to místo vyvýšené a
důstojné, místo vlády nade vším stvořením. Je to místo smrtelníku nepřístupné,
svaté. V dnešní řeči bych řekl, že nebe je v jiné dimenzi, protože tam končí náš
časoprostor. Neplatí tam druhý zákon termodynamiky (entropie nenarůstá, hodnota
míry uspořádanosti je trvale na hodnotě nekonečno).
Na závěr tohoto zamyšlení snad jen jednu poznámku z Matthew
Henry's Commentary:
Než byl vzat k Otci, zvednul své ruce a žehnal jim. On
neodcházel s hořkostí v srdci, ale v lásce a za sebou zanechal slova
požehnání.
Na následující stránku...
Děkuji společnosti
Inspirational Films za velice zdařený film JEŽÍŠ. Obrázky z tohoto
filmu si zde můžete vychutnat.
Neručíme za obsah reklamních proužků společnosti Mr.Linx